• Subcribe to Our RSS Feed

O čem ta wicca vlastně je? (1.část)

Pro 8, 2009 by     Žádné komentáře    Rubrika: Články

Tak přesně tyhle dotazy miluju!

Jak asi mám vysvětlit člověku nedotčenému pohanstvím, nemluvě o jakékoli jiné spiritualitě (ať už tradičnějšího nebo aternativního ražení), podstatu mysterijního náboženství v nějakém rozumném čase?!

421799_10151568283098949_305785696_n

Připomnělo mi to můj relativně dávný pohovor s profesním psychologem, pánem se zarytě ateistickým a neochvějně skeptickým postojem ke všemu, co jen zavánělo nadpřirozenem, paranormálností apod., o podstatě a fungování magie. Je to téměř nadlidský výkon podat základy praxe a víry a nebýt přitom považována za podivínku (v lepším případě) nebo nebezpečného magora (v případě horším). A třebaže mnoho novopohanů je do jisté míry smířeno se sociální rolí neškodného blázna, v případě pracovního pohovoru týkajícího se zaměstnání, kdy přicházíte do styku s jinými lidmi, se to může projevit – mírně řečeno – kontraproduktivně.

Nicméně tento dotaz mě přiměl, abych si v hlavě trošku sesumírovala nějakou stručnější odpověď – nebo aspoň takovou, na kterou v případě, že nebudu přerušována, stačí asi 15 minut:-) V případě dalších podobných dotazů, které časem nevyhnutelně opět přijdou, mi pak stačí tuto promluvu ze své děravé paměti vylovit a dle aktuální potřeby lehce modifikovat.

(I na otázku o magii nosím jednu podobnou promluvu v hlavě. A ačkoli nejsem kdovíjakou příznivkyní psychologického pojetí, pro komunikaci s lidmi magie neznalými se mi tento koncept neobyčejně osvědčil.)

Tak tedy, toto je první ze série příspěvků o konceptech wiccy.
(K rozdělení celého tématu jsem přistoupila po zvážení různých hledisek, ale hlavní důvody byly dva: 1) Kdo by asi tak chtěl a vydržel číst moje sáhodlouhé výplody? a 2) Kdo by asi tak byl ochotný je v jednom zátahu napsat? Odpověď na obě otázky kategoricky zní: Já tedy ne!:-)

A ještě poznámka na začátek:
Jednotlivé koncepty a ideje, nastíněné níže, NEJSOU řazeny podle důležitosti, kterou ve věrouce wiccy zaujímají.

ROVNOVÁHA
Hledání rovnováhy jedince se považuje za hledání rovnováhy ve světě kolem něj. V ideálním případě je člověk bytostí, jež v sobě rovnovážně slučuje dva nebo více navenek zdánlivě neslučitelné aspekty. Tyto aspekty však neslučitelné ve skutečnosti nejsou, ale – jak vysvětluje teorie elementů jin a jang – navzájem obsahují zárodky toho druhého. Jedinec se učí zkoumat svou vlastní rovnováhu a snží se ji harmonizovat a optimalizovat. To, mimo jiné, zahrnuje vypořádání se s věcmi, které mohou být mimo tuto rovnováhu. (Ovšem, být v rovnováze neznamená nehybně ustrnout v jednom bodě ani nalézat se přesně uprostřed. Fyzika zná krásný termín dynamická rovnováha. Od člověka se očekává, že se bude vyvíjet, třebaže vlastním tempm a směrem – ale harmonicky a pokud možno v rovnováze.)

MIKROKOSMOS=MAKROKOSMOS
Tento veledůležitý koncept nám umožňuje ovlivňovat skrze sebe sama svět kolem sebe. A také nás učí, že to, co se stane světu a našemu okolí, stane se i nám samým.

(pokračování příště)

BB

Máte co dodat? Zanechte nám komentář!

XHTML: Můžete použít následující tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>