Podmínky pro odpuštění
Starhawk
Nejsem si jistá, jestli pohanská tradice jako celek zaujímá nějaký postoj k odpuštění. Ale můj osobní pohled na odpuštění pochází z mého pohanského chápání, že všichni jsme navzájem propojeni a vzájemně závislí jeden na druhém.
Když se někdo dopustí činu, který druhému ublíží, rovnováha celé komunity je narušena. Aby byla rovnováha znovu obnovena, musí nastat léčivý proces. Odpuštění pachateli je posledním stádiem tohoto procesu — ale před tím, než je odpuštění vhodné, musí proběhnout alespoň čtyři zásadní procesy.
Tím prvním je samozřejmě zastavit ubližování. Škodlivé jednání musí ustat, násilí, ničení nebo vykořisťování musí skončit předtím, než je vhodné odpustit.
Tím druhým procesem je Uznání. Osoba, která ublížila, musí uznat, že tak učinila, a být ochotná slyšet a naslouchat následkům svých činů.
Třetím procesem je Lítost. Pachatel musí litovat svého činu a být ochotný ke změně. Omluva je také vhodná — jeden moudrý člověk jednou definoval omluvu jako „něco, co vlastně způsobí, že se člověk, kterému jste ublížili, cítí lépe“. Omluvou není výmluva, ospravedlnění, srovnávání s jinými, kteří možná udělali mnohem horší věci, nebo nový, skrytý útok na osobu, které jste ublížili. Omluva není „Proč z toho děláš takovou vědu?“ nebo „Tys mi udělal/a to samé a teď vidíš, jaké to je“ nebo „Ona mě uhodila první!“ Je to něco ve stylu „Opravdu toho lituji a už to znovu neudělám“.
Čtvrtým procesem je Odškodnění — pachatel musí přijmout odpovědnost a udělat vše, co může, aby zmírnil újmu, napravil škodu, obnovil, co bylo vzato nebo zničeno. Pokud to vyžaduje, aby pachatel učinil nějaké oběti nebo utrpěl ztráty, je to součástí převzetí odpovědnosti.
Pokud tyto čtyři podmínky nebyly splněny, odpuštění může být neuvážené a stát se formou spolupachatelství. Ženy jsou neustále žádány, aby odpustily pachatelům zneužívání. Ale pokud není zneužívání zastaveno a pachatel neuzná, že ublížil, nelituje toho a neodškodní svůj čin, výzvy k předčasnému odpuštění jsou formou obviňování oběti a zvyšují újmu.
Když se škodlivého činu dopustí osoba, která má důvěru veřejnosti, tato důvěra je otřesena a je patřičné odebrat moc a materiální výhody této pozice. Když někdo zneužívá moc, ta skutečně nejsoucitnější věc, kterou můžeme udělat, je tuto moc mu odebrat. Odpuštění by mělo znamenat pouze to, že osoba, která napáchala škodu, má nějakou možnost zasloužit si znovu důvěru — s vědomím, že to může být dlouhý proces, a s tím, že musí být získána skutečnými činy, nikoli prázdnými slovy. Don Imus využil vysoce privilegovanou pozici — amerického rozhlasového komentátora — k nevyprovokovanému (slovnímu) útoku proti skupině žen (basketbalistky týmu Rutgers University — pozn. překl.) založeném ne na něčem, co udělaly, ale pouze na tom, kým byly, na jejich pohlaví a rase*. Je správné, že byl z této pozice odvolán. Wolfowitz (prezident Světové banky — pozn. překl.) využil svěřenou pozici pro osobní zisk svůj i své přítelkyně. Prohlásit „Omlouvám se“ nestačí — minimálně by měl být vyhozen (nakonec sám odstoupil — pozn. překl.). Pokud jde o papeže — hej, jsem pohan a jedna z velkých výhod toho je, že papež vůči mně nemá žádnou zodpovědnost.
Když jsou výše uvedené podmínky splněny, odpuštění je příležitostí, šancí znovu získat důvěru, znovu přispět komunitě. A pro oběť může být opuštění nenávisti a touhy po pomstě součástí léčivého procesu.
* Rozhlasový komentátor John Donald "Don" Imus označil během diskuse o ženském NCAA basketbalovém mistrovství (v dubnu 2007) hráčky týmu Rutgers University jako „drsné dívky“ na základě jejich tetování. Společně se svým kolegou pak začali o hráčkách vtipkovat a popisovat je jako „drsné prostitutky“, nelichotivě komentovat jejich účesy a přešli k rasistickým urážkám (nebyl to první případ, kdy měl Imus rasistické poznámky na adresu černých sportovců).
Proti tomuto vystoupení se zvedly protesty a bylo označeno jako odporné, rasistické a sexistické. Imus se omluvil, ovšem později prohlásil v rozhlasové talkshow na svoji obranu mimo jiné: „Jednu věc jsem se naučil: nemůžeš si dělat legraci z každého, protože někteří lidé si to nezaslouží.“
Krátce nato byl suspendován.
(Originál je na webových stránkách Washingtonpost, pro jehož projekt On Faith Starhawk píše články).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Velice pěkný článek,
Velice pěkný článek, děkuji překladatelce za uveřejnění.
Vyplývá však z výše uvedeného, že mrtvým, kteří nemohou svého činu litovat, nelze odpustit?
Tedy samozřejmě věc odpuštění je na uvážení jednotlivce, kde a jak má nastavenou hranici, co si nechá od druhých líbit - nicméně by si nemusel vyčítat, že neodpouští...